Historik Jaroslav Pažout představil publikaci o dějinách trestu smrti

Ve středu 24. června 2026 byla za účasti zástupců Národního archivu slavnostně představena nová monografie historika Jaroslava Pažouta.

Publikace vydaná Národním archivem ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci pod názvem „Neslučitelné s humánním socialismem? Diskuze o úpravě výjimečného trestu a snahy o zrušení trestu smrti v komunistickém Československu“ mapuje vývoj, legislativní proměny a společenskou reflexi nejvyššího trestu v československých dějinách, především od začátku šedesátých let 20. století do jeho zrušení v roce 1990.

Kniha, obsahující i výběrovou edici dokumentů a řadu faksimilií fotografií a dokumentů, je založena na detailním studiu archivních pramenů, dobového periodického tisku i jiných zdrojů.

Slavnostní setkání zahájil ředitel Národního archivu Milan Vojáček, který vyzdvihl přínos badatelského výzkumu pro porozumění moderním dějinám. Následně se slova ujal Jan Kahuda, který představil Jaroslava Pažouta jako dlouholetého kolegu a autora. Právě Janu Kahudovi Jaroslav Pažout knihu věnoval.

Jaroslav Pažout poděkoval klíčovým paměťovým institucím, jejichž fondy tvoří kostru celé práce, vyzdvihl vstřícnost Archivu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a připomněl intenzivní rešeršní práci v badatelnách Národního archivu, Archivu Kanceláře prezidenta republiky, Archivu bezpečnostních složek či hostitelské instituce. Významné zázemí pro realizaci projektu autorovi poskytla také jeho domovská Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TUL.

Kniha vyniká mimořádnou pramennou základnou. Výzkum si vyžádal prostudování stovek kartonů archivního materiálu. Autorovi se podařilo do textu integrovat i poznatky z fondů, které doposud nebyly badatelsky plně zpracovány. Projekt, který původně vznikal jako skromnější odborná studie, se postupem času změnil v rozsáhlou monografii.

Trestní zákon z roku 1961 i mediální reflexe

Kniha sleduje historické snahy o zrušení trestu smrti, proměny způsobů vykonávání poprav i zásadní legislativní milníky, jakým byl například trestní zákon z roku 1961. Autor v textu detailně rozkrývá samotný trestný čin vraždy na konkrétních soudních kauzách.

Práce neopomíjí ani analýzu postojů významného českého kriminologa Oty Novotného, který patřil k odpůrcům absolutního trestu, nezapomíná na reflexi polského vývoje či na pohledy veřejnosti a dobových médií na problematiku trestu smrti.