Bohumil Laušman (30. 8. 1903 Žumberk – 9. 5. 1963 Praha) se angažoval v sociálně demokratickém hnutí již od mladých let. Poprvé usedl v poslanecké lavici v roce 1935. Po přijetí mnichovské dohody se stal jedním z čelních představitelů Národní strany práce, jediné povolené opoziční strany. Po obsazení zbytku českých zemí nacisty se zapojil do odboje, ale i s ohledem na svou politickou činnost se rozhodl odejít do exilu. Na podzim 1940 byl v Londýně jmenován členem Státní rady. V říjnu 1944 přiletěl na povstalecké území Slovenska a stal se členem Vojenské rady Hlavního štábu partyzánského hnutí na našem území. V březnu 1945 odjel do Moskvy na jednání londýnského vedení a komunistů o podobě poválečného Československa.
Po válce patřil do nejužšího vedení Československé sociální demokracie (ČSSD) a stal se znovu poslancem. Z funkce ministra průmyslu se mj. podílel na dohodě o dodávkách československého uranu pro SSSR. V roce 1947 byl zvolen předsedou ČSSD; musel se vyrovnat nejen se slabými volebními preferencemi, ale i prokomunistickým křídlem v čele se Zdeňkem Fierlingerem. V době vzrůstajícího napětí se odmítl otevřeně připojit ke komunistům a po únoru 1948 se z politiky stáhl. V obavě před zatčením emigroval koncem roku 1949 do Rakouska. O čtyři roky později byl unesen Státní bezpečností zpět do Československa, kde byl odsouzen k sedmnácti letům žaláře. Přestože vedení KSČ zvažovalo jeho možné propuštění, na svobodu se již nikdy nedostal a zemřel za dosud nevyjasněných okolností v ruzyňské věznici.
1940, 31. říjen, Londýn
Sdělení kanceláře prezidenta republiky B. Laušmanovi o předání jmenovacího dekretu členem Státní rady.
NA, LŠN, inv. č. 1, kart. 1.
1945, 2. březen, ukrajinský štáb partyzánského hnutí
Potvrzení náčelníka ukrajinského štábu M. Andrejeva B. Laušmanovi o převzetí československých partyzánských oddílů.
NA, LŠN, inv. č. 1, kart. 1.
1945, 4. duben, Košice
Jmenování B. Laušmana ministrem průmyslu od prezidenta E. Beneše.
NA, LŠN, inv. č. 1, kart. 1.
1945, 25. říjen, Praha
Podpis dekretu o znárodnění prezidentem E. Benešem. Třetí stojící zleva je ministr průmyslu B. Laušman.
NA, Sb. alba, pův. poř. č. 165.
1945, 3. září, Brno
Návštěva B. Laušmana v brněnské Zbrojovce.
NA, LŠN, inv. č. 6, kart. 8.
[1946]
B. Laušman při projevu ve Vsetíně.
NA, FÚML, sign. Laušman Bohumil, 003b, nezprac.
1947, 1. prosinec, Praha
Poděkování B. Laušmana ministru zahraničního obchodu H. Ripkovi za gratulaci ke zvolení předsedou ČSSD.
NA, AHR, sign. 1-1-256/113-1/14.
1948, 12. srpen, Praha
Zamítavé stanovisko místní organizace KSČ v Praze-Bubenči k přijetí B. Laušmana a jeho rodinných příslušníků do komunistické strany.
NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – 100/1, sv. 211, a. j. 1316.
←
1948, 14. červen, Praha
Členská přihláška B. Laušmana, jeho manželky Olgy a dcer Věry a Julie do KSČ.
NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – 100/1, sv. 211, a. j. 1316.
1951, 13. duben, Bratislava
Trestní oznámení Stanice národní bezpečnosti v Bratislavě na B. Laušmana o překročení hranice ČSR do americké okupační zóny v Rakousku.
NA, GProk, sp. zn. SGPt 16/56, nezprac.
1953, 26. prosinec, Praha
Osobní vězeňský spis B. Laušmana.
NA, SSNV, nezprac.
1956, 17. květen, Praha
Zpráva pro politické byro ÚV KSČ v případu B. Laušmana.
NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – 02/2, sv. 103, a. j. 120, b. 12.
1956, 7. září, Praha
Záznam o rozmluvě ministra vnitra R. Baráka s B. Laušmanem v ruzyňské věznici.
NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – AN-t, ka 70, inv. č. 497.
1957, 11. červen, Praha
Usnesení politického byra ÚV KSČ o dalším řešení případu B. Laušmana.
NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – 02/2, sv. 142, a. j. 186, b. 15.
1960, 16. listopad, Praha
Zamítnutí žádosti B. Laušmana o milost projednávané politickým byrem ÚV KSČ.
NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – 02/2, sv. 284, a. j. 367, b. 18.